Orientální tanec a jeho styly

Pojem orientalní tanec v sobě zahrnuje celou skupinu tanců či tanečních stylů, které jsou součástí arabské kultury, nebo mají svůj původ v arabských tancích. Laiky bývají označovány jako břišní tance, díky krouživým pohybům pánve, které jsou pro tyto tance typické.

 

Orientální tance dělíme na následující tanční styly:

 

Orientalní tance ve všech svých podobách prodělávají neustálý vývoj a to nejenom v zemích svého původu, ale i za hranicemi arabského světa.

 Moderní podoba orientalního tance se začala rýsovat souběžně s vývojem kabaretního prostředí v egyptské Káhiře na počátku 20. století. Taneční styl, který se zde vyvinul, se nazývá Raks sharqi (tanec z východu), označovaný též jako klasický orientalní tanec, nebo kabaretní orientalní tanec. Jedná se o sólový tanec, tančený na živou hudbu hranou celým orchestrem. Z jevišť kabaretů se v průběhu 60. let min. stol. postupně přesunul do pětihvězdičkových hotelů a prestižních restaurací, kde ho můžeme spatřit dnes při naší egyptské dovolené, a také na jevištích divadel. Díky narůstajícímu islámskému fundamentalismu se tento taneční styl v současnosti vyvíjí více za hranicemi arabského světa v Evropě a Severní Americe, než v jeho kolébce Egyptě. Dnes tančí Raks sharqi nejen ženy, ale i muži. Nejvýznamnějšími tanečníky, které jsme mohli vidět i u nás v České republice jsou Khaled Mahmoud, Tito a Sherkan Tutar.